Konstituování venkovské elity na Moravě. Rychtář František Marek a raabizace ve Velkém Týnci.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | vogt rural elite raabisation |
| Popis | Studie sleduje na příkladu týneckého rychtáře Františka Marka (1737–1804) vliv raabizace na konstituování venkovské elity na Moravě v 2. polovině 18. století. První část práce se zabývá vlastním provedení raabizace na statku Velký Týnec a úlohou Františka Marka v ní. Druhá část sleduje změny v životě rychtáře Marka v dopady raabizace na život jeho rodiny. František Marek, který byl v době provádění raabizace týneckým rychtářem, situace obratně využil. Zakoupil jménem svých synů dvě ze čtyř nově vzniklých dominikálních usedlostí a také budovy stájí a chlévů. Díky získaným usedlostem získal více než desetinu celkově rozdělované půdy. Zbytek půdy byl rozdělen chalupníkům, domkařům a zahradníkům, takže rychtář Marek se stal jediným sedlákem, který při provedení raabizace získal polnosti. Po provedení raabizace se tak stal největším sedlákem ve Velkém Týnci. Tyto zisky mu umožnily zvýšení příjmů ze statku, což mu dovolilo nejen sociálně-ekonomicky zajistit všech svých šest synů, ale taktéž neustále posilovat prestiž celé rodiny (např. studium synů v Olomouci na Akademickém gymnáziu a C. k. lyceu, zisk dvou svobodných usedlostí pro dva syny). Práce demonstruje silný vliv raabizace na utváření venkovské elity v případě zvoleného Velkého Týnce, tj. vesnice se specifickým postavením správy (kapitulní prebenda) a částečně taktéž poukazuje na změny v oblasti mocenských struktur po likvidaci vrchnostenské kanceláře na zámku ve Velkém Týnci. Tyto změny výrazně napomohly posílení vlivu na vesnici ve prospěch nejbohatších sedláků. |
| Související projekty: |