MODRÉ STÍNY coby zdrženlivá detektivka : Zdůrazňování, potlačování a tradice kriminální fikce

Autoři	KOKEŠ Radomír D.
Rok publikování	2016
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Iluminace
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	Elektronická verze článku, zveřejněna se svolením časopisu Iluminace
Obor	Písemnictví, mas-media, audiovize
Klíčová slova	analysis of television fiction; film history; crime fiction; audiovisual narration; poetics of fiction; Czech cinema; contemporary Czech television; genre
Popis	Studie na jedné straně detailně analyzuje televizní seriál Modré stíny, na druhé straně tak činí na pozadí několika obecnějších jevů: (a) televizní cyklus Detektivů od Nejsvětější trojice, kterého jsou Modré stíny součástí a od jehož některých norem se odchyluje; (b) vyprávěcí i stylistické trendy v současné české i zahraniční televizní kriminálce, s nimiž se překvapivě Modré stíny jeví spíše nekomunikovat; (c) dějiny české filmové detektivky se zaměřením na specifickou vyprávěcí tradici, již tato studie rozpoznává a označuje jako zdrženlivou detektivku, která se rozvíjela přinejmenším od čtyřicátých let dvacátého století. Modré stíny se přitom svými vypravěčskými řešeními ukazují právě jako neobvykle intenzivní varianta zdrženlivé detektivky: detektivové pozadí vyšetřovaných událostí nikdy nepochopí, řešení se nedá vyvodit z poskytnutých vodítek a vyprávěcím cílem je především nazřít velmi členitou strukturu fikčního makrosvěta. Zvláštnost výstavby Modrých stínů současně spočívá i v postupném přesunu od důrazu na vyšetřování (první dvě epizody) k důrazu na soukromé aspekty postav týmu kolem komisařky Výrové (druhé dvě epizody). Jestli přitom řídící princip vyprávění Modrých stínů nacházím v kooperaci potlačování očekávaných a zdůrazňování nečekaných prvků, lze podobně uvažovat i o jejich sebeuvědomělé stylové organizaci. Ta divákovi sice očekávatelně poskytuje prvky potřebné k porozumění, ovšem zjevně nenásleduje princip funkční ekvivalence v souboru preferovaných uměleckých řešení a zdůrazňuje dekorativní aspekty stylové konstrukce, což se ukazuje zejména na filmařském pojetí rozhovorů mezi postavami.