Der Beginn der mittleren Bronzezeit am Beispiel von Mähren
| Název česky | Na sklonku starší doby bronzové, příklad Moravy |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Současné chronologie (nejen) starší doby jsou založeny na arbitrárním dělení znaků, kterým jsou přisuzovány chronologické vlastnosti. Jedná se nejen o vlastnosti artefaktů, ale také podoby pohřebního ritu a sídel. Současný výzkum naopak směřuje k definici robustnějších stupňů a sledování průběžnosti jevů. Systematické evidence a záchranné výzkumy umožňují vytvořit si představu o početnosti a podobě archeologických pramenů, ať už sídlišť či pohřebišť, ale i o obdobích, kdy se jejich archeologické evidence vytrácí. Zřejmé jsou tyto trendy v oblasti pohřebního ritu, které vedou k minimální archeologické zachytitelnosti pohřbů od závěru starší doby bronzové. Naproti tomu jsou zřejmé kontinuity sídlišť. Výšinné polohy starší doby bronzové sice doznívají, ale pokračují sídliště rovinná. Tento příspěvek se zaměřuje na podoby pohřebního ritu v závěru starší doby bronzové. Na možnosti archeologického pozorování pohřbů, především otázku konce únětických pohřebišť na Moravě a přesunu pohřbívání na úroveň povrch pod mohylový násep, na znaky, které bývaly považovány za chronologické, ale mají dlouhodobější rozptyl a absolutní data, kterými můžeme tyto trendy podložit. Příspěvek chce na základě známých radiokarbonových dat odpovědět na trojici otázek: Jsou pro závěr doby bronzové typické pohřby v sídlištních jámách? Kdy končí únětická pohřebiště? a Kde jsou hroby závěrečného horizontu starší doby bronzové na Moravě? |