Dědičnost závislostního chování a možnosti jeho včasného odhalování
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Psychická závislost úzce souvisí s biochemickými změnami v lidském mozku, dobře jsou prozkoumány zejména jeho dopaminové okruhy. Skladba dopaminových receptorů a jejich koncentrace v buněčné membráně jsou dědičné, určují druh odpovědi člověka na různé podněty včetně potenciálně rizikových aktivit typu substančních a virtuálních drog. Alel pro dopaminové receptory existuje vícero druhů, v populaci jsou nejvíce zastoupeny dva typy, které kódují normální či sníženou aktivitu dopaminového systému. U dominantně homozygotních jedinců je pociťováno silné uspokojení po konzumaci jídla, pití, při sexuální aktivitě, sportovním či duševním výkonu. Potenciálně rizikové chování charakteru užívání drog u nich nevede k výraznému nárůstu příjemných pocitů, jejich ohrožení závislostí je nízké. U osob heterozygotní konstituce je riziko vzniku závislosti poněkud zvýšeno, poněvadž mají sníženou aktivitu dopaminových okruhů při aplikaci přirozených podnětů vedoucích ke slasti. Osoby z kategorie recesivních homozygotů patří k vysoce rizikovým typům málo odolným vůči závislostem, mají při vystavení přirozeným podnětům slasti v mozku nízkou dopaminovou aktivitu, jsou v neustálém napětí a rozladě. Drogy jim mohou přinést vysoký a dosud nepoznaný stupeň uspokojení a uklidnění, jsou velmi ohroženy závislostí na nich. Příslušnost k jisté genotypicky determinované skupině lze v současnosti určit pomocí přímé analýzy vzorku DNA probanda. Existuje i relativně snadnější metoda analýzy fenotypu, při níž se využívá tzv. evokovaných potenciálů. U heterozygotů, ale zejména u recesivních homozygotů je pozorována delší až dlouhá prodleva mezi aplikací podnětu a reakcí příslušných mozkových center, intenzita odpovědi je oslabená až velmi nízká. Stanovení potenciálně rizikové genetické konstituce by bylo možné využít při plánování a včasné aplikaci selektivní primární prevence závislostního chování ještě před jeho klinickou manifestací. |
Související projekty: |