Biomonitoring práce s genotoxickými látkami a faktory v onkologickém zdravotnickém zařízení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Klinická onkologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | preventive medicine; occupational exposure; cytostatic agens; chromosome aberrationa; in situ hybridisation; flourescence |
| Popis | Východiska: Dlouhodobá profesní expozice zdravotníků cytostatikům a ionizujícímu záření je spojena s možným projevem jejich genotoxických, karcinogenních a teratogenních účinků. Jsou prezentovány výsledky vyšetření zdravotníků fluorescenční in situ hybridizací. Materiál a metody: Ve zdravotnickém zařízení orientovaném na onkologickou problematiku bylo vyšetřeno 101 zaměstnanců (někteří opakovaně) pracujících v riziku cytostatik nebo s ionizujícím zářením. Kontrolní skupinu tvořilo 119 osob bez rizikové expozice. Byla použita fluorescenční in situ hybridizace s třemi páry celochromosomových sond a pancentromerickou sondou a stanovena frekvence translokací. Výsledky: Zjištěný celkový počet chromozomálních přestaveb se u zdravotníků i kontroly koreluje s věkem. Při zohlednění závislosti na věku byla zjištěna zvýšená hodnota chromozomálních přestaveb u 11 osob, z toho 10 žen, na pracovních pozicích farmaceut, všeobecná sestra, lékařka. U 9 z nich se jednalo o práci s cytostatiky. Pět z nich bylo vyšetřeno opakovaně po 2 letech, kdy zjištěné hodnoty poklesly na kontrolní úroveň. Jedna osoba s vyšší hodnotou dosahovala nadlimitních výsledků i při současně probíhajícím vyšetření klasickou cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů a byla poté přeřazena trvale mimo práci s cytostatiky. Závěr: Výsledky biomonitoringu je třeba hodnotit skupinově i individuálně, s ohledem na osobní anamnézu a možné neprofesní vlivy u jednotlivců a zejména v souvislosti s konkrétními výsledky měření z prostředí. |
| Související projekty: |