| Popis |
Úvod a cíl: Orální mikrobiom je specifické společenství organizmů se složitými vztahy. V etiopatogenezi zubního kazu a gingivitidy/parodontitidy hrají roli kariogenní/parodontální bakterie, uvažuje se však i o významu kvasinek. Cílem naší pilotní studie bylo zjistit úroveň orální hygieny a stav chrupu u studentů zubního lékařství, a dále u nich analyzovat vybrané orální patogeny. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na orální hygienu a dietu. Celkově zdravé studenty (bez systémových onemocnění) a ty, kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub), gingivální index (GI) a index plaku (PI). Od studentů jsme odebrali vzorky zubního plaku a sulkulární tekutiny ze zubu 36 a stanovili jsme kvasinky pomocí MALDI-TOF techniky (pouze u 76 studentů), kariogenní bakterie (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) a parodontální patogeny (Aggregatibacter actinomycetemcomitants, Tanarella forsythia, Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia, Treponema denticola, Parvimonas micra, Fusobacterium nucleatum) metodikou qPCR. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 na LF MU a FN u sv. Anny v Brně jsme zařadili 100 studentů zubního lékařství české a slovenské národnosti (65 žen a 35 mužů) průměrného věku±směrodatná odchylka 22,5±2,1 let s průměrným body mass indexem 21,8±2,8 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 8,0 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8], medián indexu KPE plošek byl 7 [2,5-13], GI 0,1 [0,0-0,3] a PI 0,6 [0,3-1,0]. Zaznamenali jsme, že si všichni respondent čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 40,7 % studentů byla detekována přítomnost kvasinek, z toho u 35,4% se jednalo o Candida albicans a u 5,3 % o Candida dubliniensis, která však byla nalezena pouze u osob s KPE5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE5 jsme neprokázali statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis (P=0,09). Z kariogenních bakterií byl spíše výjimečně detekován S. mutans (počet bakterií ve vzorku řádově alespoň 103), a to u tří osob. Medián procentuálního zastoupení tří kariogenních bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 1,8 % (minimum-maximum, 0,0-11,5 %), riziko zubního kazu dle mikrobiologické analýzy je zvýšené u 23 % osob – z toho u 4 je riziko vysoké. Dále jsme zjistili, že u 5 % studentů byl přítomen A. actinomycetemcomitans v počtu bakterií ve vzorku více než 105. Po kompletní analýze sedmi parodontálních patogenů, jejichž medián zastoupení byl roven 2,5 % (0,0-67,7 %), bylo zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubů pozorováno u 36 % studentů. Sumární kvantita 10 sledovaných patogenů k dalším orálním bakteriím u jedince pozitivně korelovala s hodnotou jeho PI (r=0,32, P=0,001). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny, a až na 3 případy jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Až 1/3 studentů má zvýšené riziko onemocnění závěsného aparátu zubu. V popsaném relativně homogenním vzorku osob můžeme v budoucnu studovat další rizikové faktory zubního kazu, může také sloužit jako kontrolní skupina k pacientům s vybranými chorobami ve studiích v designu případů a kontrol (tzv. case-control study). Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a kariogenními bakteriemi při vzniku zubního kazu je zapotřebí dalšího výzkumu na větším souboru osob.
|