Martin Heidegger a filozofie v Československu do roku 1989
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Heidegger v Česku, Polsku a na Slovensku |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Heidegger; Czech Philosophy |
| Popis | Jedny z prvních významných ohlasů Heideggerovy filosofie v tehdejším Československu jsou v habilitačním spisu Jana Patočky Přirozený svět jako filosofický problém z roku 1936. Po 2. světové válce byl vztah našich filozofů k německé filozofii rezervovaný i odmítavý. O Heideggerovi se zmínil Václav Černý ve svém Prvním sešitě o existencialismu (1948) a potom až v roce 1958 ho připomněla Milena Jetmarová v kolektivní práci Současná západní filosofie. O Heideggera začal mít v šedesátých letech 20. století zájem reformní marxismus. Heidegger ovlivnil práci Karla Kosíka Dialektika konkrétního, Antonína Mokrejše Fenomenologie a problém intersubjektivity a Karla Michňáka Ke kritice antropologismu ve filosofii a teologii. V rámci Antológie z diel filozofov, kterou pod vedením Igora Hrušovského vydávalo bratislavské nakladatelství Epocha, vyšel pod redakcí Jána Bodnára, který napsal i úvodní studii, v roce 1969 osmý svazek Pragmatizmus, realizmus, fenomenológia, existencializmus. Slovenští a čeští čtenáři dostali v jeho obsahu poprvé možnost seznámit se se slovenským překladem Heideggerova spisu Sein und Zeit. V období tzv. normalizace československé společnosti, která se výrazně projevila zejména v duchovní a politické oblasti, tedy v 70. a 80. letech 20. století, bylo Heideggerovo působení na českou a slovenskou filozofii zhodnoceno proslulou knihou Ladislava Hrzala a Jakuba Netopilíka Ideologický boj ve vývoji české filozofie, která přinesla v normalizační atmosféře 70. a 80. let formální odsouzení Heideggerovy filozofie a oficiální kritiku fenomenologie, zájem o Heideggera a fenomenologii však pokračoval v neoficiálních strukturách, v samizdatu a bytových seminářích. |
| Související projekty: |