Between kidneys and skin. How Czech Roma mothers cope with ethnic othering

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Pedagogickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

OBROVSKÁ Jana SIDIROPULU JANKŮ Kateřina

Rok publikování 2018
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Citace
Popis Tento příspěvek je založen na analýze 24 biografických rozhovorů českých romských matek, v nichž se zaměřujeme na jejich komplexní a prolínající se identity přítomné v jejich vyprávěních o tom, jakými jsou rodiči, matkami, pečovatelkami a vzdělavatelkami svých dětí předškolního či raně školního věku. Ačkoliv náš vzorek zahrnoval jak romské ženy sociálně znevýhodněné, tak ty které dosáhly vyššího vzdělání a mají stabilní zaměstnání, je třeba konstatovat, že české Romky čelí vícenásobným znevýhodněním, které se prolínají podél násobících se os odlišností – a to bez ohledu na to, jaké jsou jejich vlastní vnitřní identifikace. Romské matky jsou velmi často nevzdělané, čelí mraginalizaci na trhu práce a často jsou hlavními pečovatelkami v rozvětvených rodinách. Na základě hloubkových biografických rozhovorů chceme prozkoumat to, jak vnímají své vlastní etnické, genderové, kulturní, místní a rodičovské identity. Zaměřujeme se na jejich narace týkající se přináležení i jinakosti a jejich interpertace pozitivních zkušeností přináležení stejně jako i způsoby vyrovnávání se s negativními zkušenostmi zjinačování ve formálních i neformálních kontextech. Vezmeme-li v úvahu sociální a historický kontext vývoje Česka ve 20. století, můžeme analyticky spatřit v procesech zjinačování romskýh matek a jejich dětí kontradiktorní dynamiku. Zatímco zjinačování je výrazně spojeno s externími identifikacemi, a tudíž viditelnými a slyšitelnými znaky jinakosti (např. tmavší pleť a romský akcent v mluvené češtině), dynamika vnitříních identifikací je výrazně spojena s procesy „zestejňování“. Tento rozpor je vyjádřen v symbolice těla – zatímco spojení s romstvím je obvykle spjato s viditelnými či slyšitelnými znaky ze strany přáslušníků majority (Alexander 1988, Janků 2008), procesy sebe-identifikace jsou obvykle spojeny s obecnou humanitou („všichni máme stejné ledviny“) nebo sebe-identifikací jako Češek. To je biografický kontext, v něž se snaží tyto ženy hledat socializační strategie vedoucí ke kulturní reproukci ve výchově svých dětí. Je to právě tato výzva, kterou chceme podrobit bližšímu zkoumání, a tím přispět ke konceptualiuzaci politiky identit, stejně jako i k metodologickým inovacím při zkoumání etnických identit v současné Evropě.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.