Přivazování José Arcadia k plotu : kognitivní etnografie situační normativity morální kontroverze v larpové hře Cien Anos
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | AntropoWebzin |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/issue/view/28 |
| Klíčová slova | LARP; role-playing simulation; social normativity; situational normativity; moral behaviour; enactive cognition; cognitive ethnography; One hundred years of solitude |
| Popis | Studie je etnografickou sondou do konkrétního exotického prostředí normativity fiktivních světů ztělesněných v role-playingové simulaci a teoretickým esejem o konstruktivitě “umělé intersubjektivity” v rolových simulacích obecně. Na základě dat ze zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů realizovaných po hře zpracovává vybrané části dvou instancí současné české larpové hry „Sto roků samoty“ inspirované stejnojmenným románem Gabriela Garcii Marqueze. Jejím cílem je na příkladu vybraného jednání účastníků hry otevřít některé aspekty obecného problému normativního jednání z hlediska jeho situačních podmínek rozprostřených v mikro-sociálních vztazích jednajících osob a prostředí. Text se teoreticky inspiruje současnými kognitivními přístupy ke kultuře jako je kognitivní etnografie, ekologická psychologie a přístupy pracujícími se zjednanou intersubjektivitou - situační normativita je v textu pojímána jako vlastnost konkrétního ztělesněného a zjednaného sociálního prostředí. Jádrem studie je analýza vybrané morální kontroverze - sociální instituce z pohledu jejích účastníků a její konstruktivity. Osou pohledu je střet osobních normativních postojů účastníků ("reálných identit") s normativním řádem fikčního světa hry (rolí) reprezentující odlišnou kulturně-historickou či úplně fiktivní skutečnost. Na základě rozboru zdrojů jednání účastníků hry studie vytváří obecný analytický model situačně normativního postoje larpové hry a snaží se na příkladech situačně zjednávané normativity ukazovat sociálně ontologickou souhru faktorů mezi účastníky a prostředím. Dílčím cílem textu je argumentace relevantnosti "umělé intersubjektivity" pro interdisciplinární výzkum mikro-sociálních vlastností jednání mezi kognitivní vědou a kulturní antropologií. V tomto médiu zjednané umělé sociality je možné unikátně studovat jednotlivé kauzální vrstvy a podmínky jednání díky kombinaci otevřené a manipulovatelné konstruktivity s realistickým situačním chování i jednání účastníků. |