1618 České povstání jako evropská krize
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Rok 1618 bývá obecně považován za jeden z klíčových momentů evropských dějin. Snad proto se jejich popis a často i vyobrazení objevuje snad v každé učebnici evropských a světových dějin. Právě toho roku totiž začala třicetiletá válka, která znamenala přerod nejen ve sféře vojenství, nýbrž v celé evropské civilizaci. Zdá se, že události na Pražském hradě v květnu roku 1618 tvořily symbolický mezník mezi tradiční a novověkou společností. Datum 23. května 2013 je spojováno s pražskou defenestrací jakožto iniciační událostí českého stavovského povstání a zároveň i celoevropské třicetileté války. Zpravidla se s prezentací a interpretací uvedené události lze setkat v širším kontextu, především se uplatňuje v rámci triády‚ pražská defenestrace (1518) – bitva na Bílé hoře (1620) – staroměstská exekuce (1621). V uvedeném kontextu se české povstání stalo součástí dobových interpretací, ale také jedním ze stavebních kamenů novodobého českého národního mýtu. Zatímco v této podobě bývají události vykládány v konturách pražského panoramatu jako určitý specifický jev boje české stavovské demokracii proti Habsburské reakci, ve skutečnosti jde o složitější historický proces. Na jednu stranu nelze zapomínat na komplikované relace mezi jednotlivými zeměmi České koruny a především na osobité pozice Moravy. Na druhé straně je důležitý také celoevropský kontext, jehož prizmatem lze české stavovské povstání vnímat jako jednu ze součástí obecných historických procesů – souboje reformace a protireformace, a také tenze mezi dosavadním mocenským dualismem panovníka a stavů a stále se více prosazujícím barokním absolutismem. |
Související projekty: |