Kobieta w kulturze wizualnej morawskich pałaców renesansowych
Název česky | Žena ve vizuální kultuře moravských renesančních zámků |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2018 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V obecném povědomí bývaly velmi dlouho starší evropské dějiny vnímány jako dějiny mužů, resp. jako dějiny utvářené muži a pro muže, v nichž ženy sehrávají pouze sekundární a v mnohém ohledu pasívní roli. Pouze určitou modifikaci v tomto ohledu představoval metodologický posun, který jako jeden z historiografických „nových objektů“ přinesl „dějiny žen“. V posledních letech se nicméně metodologický přístup k dějinám žen z prostředí společenských elit raného novověku výrazným způsobem proměnil. Je zkoumána jako role, jež se s rolí muže odehrávala na stejném sociálním jevišti. Společná byla i vizuální prezentace, v níž muž a žena v kulturním prostředí středoevropské renesance vystupují a jak toto navíc oba společně spoluvytvářeli a spoluidentifikovali. Žena sehrávala nezastupitelnou roli také v praktickém i symbolickém světě renesančního sídla. Tato role se proměňovala v čase a situaci. Narůstala ve chvíli, kdy na zámku došlo ke sňatku a kdy se sídlo přebudovávalo, aby mohlo plnit nové reálné i symbolické funkce vzhledem k přítomnosti zámecké paní-hospodyně a nové „gendrové“ struktuře aristokratického dvora. V tomto kontextu byla role ženy ve vizuální kultuře raně novověkých zámků určována několika základními danostmi. Vedle sociální úlohy v aristokratické společnosti to byla symbolická úloha, jež ovšem do určité míry odrážela skutečnou funkci ústící v potřebě zplodit děti a vychovat následující generaci. V neposlední řadě nelze opomenout dobové decorum, odrážející antikizující svět italské a záalpské renesance. Toto decorum bylo podle některých autorů předurčeno návratem k antickému pantheonu, zprostředkovaným dobovými renesančními knihami. |
Související projekty: |