Co znamená aktivní stárnutí v rurálním kontextu?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Aktivní stárnutí je převažujícím konceptem ve veřejném i odborném diskurzu stárnutí. V současné době přitom tvoří velkou část tohoto diskurzu jeho kritika. Středem této kritiky je samotné aktivní stárnutí jako pozitivní obraz angažovaných jedinců, ve svých běžně užívaných redukcích kladoucí důraz především na ekonomickou aktivitu, seberozvoj, participaci na vzdělávání, dobrovolnictví a kultuře. V našem příspěvku ale upozorňujeme, že doposud neproběhla zásadní debata o hegemonické urbánnosti tohoto dominantního pojetí, a o důsledcích, jaké to může mít pro porozumění stárnutí v rurálních oblastech. Záměrně přitom hovoříme o pluralitě ruralit, stejně jako u pluralitě zkušeností stárnutí. V příspěvku se opíráme o integrovaná kvalitativní a kvantitativní data získaná v rámci projektu Stárnutí na venkově: nezodpovězené otázky environmentální gerontologie (GA16-20873S) a nahlížíme na aktivní stárnutí perspektivou každodennosti seniorů a seniorek. Od té následně odvozujeme jejich vlastního pojetí toho, co to znamená vést aktivní život ve stáří v rurálních oblastech. Naše data upozorňují na nutnost rozšíření konceptů ekonomických a sociálně produktivních aktivit o významotvorné činnosti jako je drobné i větší hospodaření, chovatelství, pěstitelství a kutilství. Není bez zajímavosti, že tyto aktivity mají své genderové specificity, podobně, jako to vidíme i ve městech. Vedle idylických představ historicky sociálně hustě propojeného venkova a malých měst, kontrastuje pozitivní hodnocení změny nárůstu občanské angažovanosti a účast na životě spolků v poslední době, které lze pravděpodobně připsat souladu tlaků na aktivizaci seniorů „shora“ i „zdola“. V příspěvku si klademe za cíl podpořit sociologickou debatu o roli seniorů na venkově a venkova v životě seniorů. |
| Související projekty: |