Mystický testament
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Právník |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | Repozitář MU |
Klíčová slova | Law of succession;Testament;Mistical Testament;Codicilli;Austian Civil Code 1811 (ABGB);Czech Civil Code 2012 |
Přiložené soubory | |
Popis | Institut mystického testamentu vychází z římského práva, kterým se inspirovala jeho úprava v ABGB a po jeho vzoru se objevuje i v OZ 2012 (§ 1495). Text se věnuje se historickému vývoji a důvodům vzniku a funkci mystického testamentu v Římě. Zabývá se také odlišnostmi mezi tímto pojetím mystického testamentu a mystickým testamentem v zákonících postavených na francouzském Code civil. Francouzský, španělský a italský právní řád sice také znají mystický testament, nicméně jeho pojetí je zcela jiné, než bylo ono pojetí římské, které úzce souvisí s rozvojem dovětku (kodicilu), jakožto méně formálního posledního pořízení. Hlavní pozornost je soustředěna na možnou využitelnost tohoto institutu dnes. Na první pohled jsou zde možnost omezené, jelikož pro dovětek i pro závěť platí shodné formální náležitosti. Jako hlavní účel je dnes chápáno utajení osoby dědice, jehož jméno má být napsáno na jiný dokument v budoucnu. Text se však zamýšlí i nad jinými možnostmi. Zejména nad otázkou, zda může být tímto testamentem odkázáno i na dokument, který byl pořízen dříve. Tím je např. možno obživit již jednou zrušený testament. Další otázkou je, za platné může být i odkázání na listinu, kterou pořídila jiná osoba než zůstavitel – např. na závěť někoho jiného. Vedle fragmentů římského práva autor vychází i z rakouské judikatury, která by mohla být pro budoucí výklad ustanovení § 1495 OZ 2012 v mnohém velmi inspirující. |
Související projekty: |