Freie Leute? Freizügigkeit von ehemaligen Leibeigenen in Österreich 1781-1848 (am Beispiel der Liechtensteinischen Herrschaft)
| Název česky | Svobodní lidé? Svoboda pohybu bývalých nevolníků v Rakousku 1781-1848 (na příkladu lichtenštenského panství) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Studia historica Brunnensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Digitální knihovna FF MU |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/SHB2018-1-9 |
| Klíčová slova | Princely Hous Liechtenstein; History; Moravia; Lower Austria; Abolition of Serfdom |
| Popis | Příspěvek se snaží nalézt odpověď na otázku, nakolik se změnilo postavení nevolníků po zrušení nevolnictví. Byli skutečně osobně svobodní, jak je dlouhodobě tradováno v syntézách a učebnicích? Na příkladu sondy do dvou liechtensteinských panství, jihomoravského dominia Břeclav/Lundenburg a dolnorakouského panství Wilfersdorf byla analyzován faktor osobní svobody pohybu po zrušení nevolnictví. Mohli se bývalí nevolníci skutečně volně stěhovat na jiná panství či do ciziny? Úzce vymezená analýza ukazuje že nikoliv, a to až do konce doby předbřeznové, tedy až do zrušení poddanství. Toto zjištění je v rozporu s tradovaným výkladem. Zrušení nevolnictví bylo bezesporu krokem k moderní společnosti, avšak její realizace nespočívala ve odstranění kontrolních mechanismů, jež byly ostatně nahrazeny jinými, nýbrž v postupné přestavbě právního systému. Nepříliš známým novým faktorem doby je omezení dominikální jurisdikce, jež byla postavena pod kontrolu krajských úřadů. Nový jev však reformní období přece přineslo: zákonně ukotvené právo bývalých nevolníků bránit se vrchnostenské moci. |
| Související projekty: |