1918 Vznik samostatného československého státu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Během I. světové války se česká politika radikalizovala, zejména v důsledku zahraniční činnosti T. G. Masaryka a Edward Beneše, budoucích prezidentů. Porážka Rakousko-Uherska pak uvolnila cestu k založení samostatného státu Čechů a Slováků 28. října 1918. Čeští politici se zabývali myšlenkou nezávislého státu teprve v době první světové války 1914-18. V prosinci 1914 Tomáš Garrigue Masaryk, vůdce malé české politické strany, opustil Prahu a odešel do zahraničí, aby zde organizoval odpor vůči Habsburkům a šířil myšlenky samostatného československého státu. Z Říma odešel do Ženevy, Paříže a Londýna, kde pobýval v letech 1915-17, pak i do Ruska, kde pomáhal při organizaci československých legií z přeběhlíků a válečných zajatců. V roce 1916 zemřel František Josef a na trůn nastoupil Karel I., který se pokusil o politické reformy a sledoval možnosti separátního míru. Po bolševické revoluci v Rusku (v roce 1917) se československá vojska zapojila do bojů o sibiřskou železnici proti bolševikům a Masaryk spolu s nimi odešel přes Dálný východ do Spojených států. V lednu 1918 čtrnáct bodů prezidenta Wilsona prohlášení podpořila "autonomní rozvoj" národů Rakousko-Uherska, zatímco čeští politici doma zahájili rovněž odboj proti Habsburkům. Postupně Francie, Británie a ostatní spojenci přijali myšlenku samostatného československého státu. Prohlášení nezávislosti československého bylo publikováno ve Washingtonu 18 října. V Rakousku Národní výbor vyhlásil nezávislý stát 28. října navečer. |