Médeia jako protagonistka uprchlické krize
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Ideológia v premenách času v pamiatkach gréckej a latinskej tradície |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Medea; reception of the myth; Christa Wolf; novel „Medea: Stimmen” |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Postava Médeie přitahuje pozornost umělců po mnoho staletí. Do jejího příběhu otiskly svou stopu různé doby s různými společenskými uspořádáními i ideologiemi. Na sklonku 20. století se objevila řada literárních děl usilujících o to, aby Iásonova manželka byla zproštěna viny, kterou jí dlouhé věky literární tradice připisovaly. Mezi tato díla patří i ve studii traktovaný román Medea. Stimmen autorky Christy Wolfové. Wolfová ve svém díle metodou vnitřního monologu několika postav prezentuje různé pohledy na známé události odehrávající se v Kolchidě i v Korintu. Přitom obratně prokazuje mimořádnou znalost mnoha předcházejících podob Médeina mýtu, jednotlivé motivy různých zpracování však staví vždy do nového světla. Stejně jako racionalistickým exegetům mýtu jde Wolfové v první řadě o to, zbavit mýtus fantaskního nánosu tradice. Úspěšně aplikovanou demytizaci prvků vzpírajících se chápání zdravého rozumu – zlatého rouna a Médeiných čarodějných schopností – však Wolfová vzápětí vystřídala mytizací, když ukázala, jak vznikl mýtus o zlovolné vražedkyni a strůjkyni veškeré bídy Korintu. To vše je zasazeno do neobvyklých okolností politické krize v Kolchidě. Román je tak sondou do vztahu mezi politickými uprchlíky (Kolchiďany v čele s Médeiou) a jejich hostiteli (povýšenými Korinťany) a jako takový je i v předložené studii představen. |
| Související projekty: |