Fikčnost ve faktuálním vyprávění : Případ fikčních metaautobiografií
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česká literatura |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.d9791bba-b16b-4d1e-97d9-235b115743b9 |
Klíčová slova | autobiography; autofiction; fictionality; narration; identity |
Popis | Studie se zaměřuje na otázky spojené s texty, jež promlouvají o životě autora pomocí záměrného zapojení fikčnosti do autobiografické výpovědi: autofikce a fikční metaautobiografie. Fikční elementy v tomto typu psaní často slouží jako nástroje sebereflexe. Prostřednictvím specifických narativních metod se díla vyjadřují například k problematice autobiografické paměti, epistemologické (ne)dostupnosti minulosti nebo narativní konstrukce identity. Tato studie se pokouší o propojení úvah současných naratologů o fikčním a faktuálním vyprávění s analýzou autofikčních a metaautobiografických děl. První sekce stručně pojednává o problematice fikčnosti a představuje rétorickou teorii (H. S. Nielsen, J. Phelan a R. Walsh), která umožňuje vnímat fikčnost mimo fikci a jako součást faktuálního sdělení o aktuálním světě. Následující část se soustředí na metaautobiografický text Montauk švýcarského autora Maxe Frische: osvětluje metodu zapojení fikčnosti do autobiografického textu jako prostředek reflexe vzpomínání, možností zobrazení vlastního života a utváření vlastního Já psaním. Analýza je propojena s krátkým exkurzem do problematiky narativní konstrukce v autobiografickém vyprávění, především ve spojení s osobní identitou. Další část článku krátce shrnuje odlišnosti mezi klasickými autobiografiemi a současnými sebereflexivně laděnými autobiografiemi a autofikcemi, představuje kategorii fikčních metaautobiografií, kterou zařazuje do širšího rámce autofikčních textů, a přináší (neúplný) přehled mnohých definic a podob autofikce. Následuje rozbor druhého příkladu fikční metaautobiografie, Srdceryvného díla ohromujícího génia současného amerického autora Davea Eggerse, které ironicky dekonstruuje konvence autobiografického psaní. Závěr studie upozorňuje na rozdíly ve způsobu zapojení fikčnosti v představených dílech, které tvoří základ pro dělení fikčních metaautobiografií dle druhu návodu ke čtení, jenž poskytují čtenáři: Montauk reprezentuje díla, která čtenáři usnadňují přepínání mezi fikčním a autobiografickým způsobem interpretace tím, že naznačují, které části či aspekty jsou smyšlené a které se drží reálných událostí; na druhé straně texty jako Srdceryvné dílo ohromujícího génia poskytují poměrně málo indicií, jež by čtenáři pomohly rozlišit fikční prvky a identifikovat autenticky autobiografické momenty. |
Související projekty: |