Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters
| Název česky | Zánik Velké Moravy – úvahy o relativní a absolutní chronologii raného středověku ve středovýchodní Evropě |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Praehistorische Zeitschrift |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://dx.doi.org/10.1515/pz-2018-0010 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.1515/pz-2018-0010 |
| Klíčová slova | Great Moravia; jewellery; radiocarbon dating; chronology; Pohansko near Břeclav; Early Middle Ages |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Datování tzv. velkomoravského šperku a velkomoravských kostelních hřbitovů patří k důležitým úkolům archeologie raného středověku. Chronologické systémy vypracované na základě bohatých hrobů prozkoumaných v posledních 60 letech na území České republiky pomáhají při datování archeologických památek z 9. a 10. stol. v celé Evropě. Tato studie se zabývá otázkou jak dlouho zůstal honosný šperk součástí živé kultury a do kdy existovaly na Moravě nejstarší kostelní hřbitovy, kde pochovávali lidé, odění do tradičního velkomoravského kroje. Řešení této problematiky se opírá o vyhodnocení nálezů z hrobových celků objevených na Pohansku u Břeclavi a především o radiokarbonové datování, jehož použití stále není v raně středověké archeologii úplně běžné. Výsledkem prezentovaného výzkumu je zjištění, že na velkomoravských kostelních hřbitovech se kontinuálně pohřbívalo až do poloviny 10. stol., někde možná i o něco déle. Lidé zde byli pochovaní v typickém velkomoravském kroji, jehož součástí byl i diskutovaný šperk. Jde o podstatnou korekci dosavadních názorů a částečný návrat k původnímu datování velkomoravské materiální kultury z 50. a 60. let 20. stol. |
| Související projekty: |