Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Mladá slavistika IV. Výzkum slovanského areálu: generační proměny |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Klíčová slova | literary criticism; post-Stalinist period; thaw; Brezhnevism/neo-Stalinism |
Popis | Generace v literární vědě, jejich sláva a traumata Autor přítomného článku se zabývá životem několika generací literárních vědců a kritiků v českém, ukrajinském a ruském prostředí v těžkých časech stalinismu a poststalinismu (období tání, glasnosti a perestrojky, po pádu SSSR) a pokrývá časové rozpětí od 50. let 20. století po současnost. Hlavním cílem tohoto pojednání je srovnání všech tří kulturních a vědeckých prostředí za přibližně stejných režimů, analýza ideologického tlaku, který zasahuje do vnitřní metodologie literární vědy na materiálu pamětí několika českých, ukrajinských a ruských literárních vědců a kritiků. Byť pracovní podmínky literární vědy ve všech třech zmíněných obdobích nebyly nijak příznivé, literární vědci více či méně úspěšně překonávali různé ideologické překážky a dosahovali vědeckých výsledků, jež nelze ignorovat ani dnes; současní vědci se vzhledem k jejich výsledkům bez nich nemohou obejít. Memoárové texty, které napsali přední čeští rusisté, ukrajinský literární vědec a rusko-ukrajinský literární badatel, ukazují na složité společenské a pracovní podmínky, nepřehledné fungování „tlustých“ literárních časopisů v sovětské době za tání a po roce 1970. Autor přítomného článku dochází k závěru, že každá vědecká generace má svou slávu a svá traumata; vždy záleží na kvalitě její práce, tvořivosti a životní energii a na všech společenských a politických překážkách, aby výsledky vědecké práce zachovaly svou inspirativní hodnotu, jež stojí za pozornost jak pro současnost, tak i pro budoucí generace. |
Související projekty: |