Výuka zuberské výšivky na přelomu 19. a 20. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Textil v muzeu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.technicalmuseum.cz/casopisy/textil-v-muzeu/ |
| Klíčová slova | embroidery; teaching; Moravian Wallachia; Zubří |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Na začátku 19. století se pod vlivem empíru rozšířila v lidovém prostředí móda bílé prolamované výšivky zhotovované na batistu a později na tylu. Na Valašsku, zvláště na Rožnovsku a v přilehlé obci Zubří, se vyvinula specifická podoba náročné jemné výšivky s rostlinnými motivy označovaná jako „zuberská výšivka“. Zdobily se jí krojové součástky i domácí textilie a upomínkové předměty pro lázeňské hosty v Rožnově pod Radhoštěm. Výšivky zhotovovaly desítky vyšívačů a vyšívaček v Zubří, pro které byl prodej výrobků významným přínosem v obživě rodin. Již od přelomu 18. a 19. století probíhala v Rožnově výuka vyšívání formou soukromých hodin, ve školách se ručním pracím věnovaly industriální učitelky. V Zubří se na konci 19. století zaměřila na výuku vyšívání učitelka Marie Schoberová (1863–1936), která se angažovala také v propagaci výšivek, v jejich prodeji, v obesílání a pořádání výstav. Společně s Hermínou Štrošnajderovou-Mikundovou se jí v roce 1920 podařilo prosadit otevření Soukromé školy pro udržení a rozšíření pravého valašského vyšívání, jejíž provoz byl hrazen státními subvencemi. Učitelky však pracovaly zdarma. Školu každoročně navštěvovalo více než dvacet žákyň, které vyšívaly součástky k tradičnímu kroji i módní doplňky. Velkou poctou byla v roce 1928 návštěva prezidenta T. G. Masaryka, stvrzená zápisem do pamětní knihy školy. Z finančních důvodů byla škola po dvanácti letech uzavřena, nicméně ve vyšívání pokračovaly ženy v rodinách. Nadále se konaly krátkodobé kurzy, kterých se zúčastňovali zájemci o zuberskou výšivku. |
| Související projekty: |