Paralelní právní systémy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tento příspěvek se zabývá problematikou paralelních právních systémů z pohledu filozofie a právní teorie. Právní systémy jsou vždy založeny na určitých formách systémů přesvědčení. Idea organizované společnosti s autoritativním, monistickým právním řádem je ideologií sama o sobě, která se utvořila na základě historicky se vyvíjejících forem přesvědčení dané komunity lidí o správném charakteru systému práva. Forma přesvědčení o podobě práva nutně ovlivňuje formu práva samotného. Tato trajektorie však nemusí být nutně jednosměrná. Ještě do 19. století byl právní pluralismus běžnou realitou i v západních zemích. Následkem vývoje ideje státního občanství však kontinentální i anglosaská právní kultura prošla transformací založenou na monistickém právním centralismu. Toto přesvědčení se začalo znovu měnit, zejména od 80. let 20. století, a tentokrát bylo založeno na multikulturalismu jako prospěšném stavu společnosti. V duchu lidskoprávních deklarací a úmluv, zejména práva na sebeurčení, se rozvíjely možnosti a uskutečnění paralelních právních systémů v rámci jednoho státního celku. Tento proces není v žádném případě u konce, ba naopak. Počet zemí, ve kterých se paralelní právní systémy stávají realitou vzrůstá, což představuje živý problém pro právní teorii. Cílem příspěvku bude snaha zachytit vnitřní dynamiku těchto procesů a strukturu jejich koexistence. |
| Související projekty: |