Poslední poloroubený dům čp. 124 v Kopřivnici v kontextu sídelní struktury lánové vsi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Museum Vivum. Časopis českých muzeí v přírodě |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://muzeavprirode.cz/zdroj/?mc_kategorie=44&mc_autor=&mc_order=date_desc&mc_pdf=on |
| Klíčová slova | vernacular architecture; agriculture; industry; building research; Waldhufendorf |
| Popis | Příspěvek se snaží na příkladu stavebněhistorického vývoje prostého domkářského obydlí čp. 124 v Kopřivnici představit začátky procesu přeměny sídelní struktury někdejší lánové vsi v moderní město. V úvodu je připomenut vznik a počátky středověké vesnice a následně její podoba v první polovině 19. století, kdy si ještě uchovávala zemědělský charakter lánové vsi. Od druhé poloviny uváděného století probíhala postupná parcelace zemědělské půdy v důsledku zahušťování zástavby, vyvolané rozvojem zdejšího průmyslu. Měnil se nejen celkový obraz vesnice, ale také struktura jejího obyvatelstva. Z většiny rolníků se stávali kovozemědělci, jejichž hlavní obživou byla práce v místní továrně na výrobu bryček a kočárů. Transformace hospodářských a sociálních poměrů v Kopřivnici se nakonec odrazila i v podobě zdejší zástavby. Stavební proměnou prošel i dokumentovaný poloroubený dům čp. 124, který do léta 2018 zůstával jedním z posledních dokladů vesnické zástavby Kopřivnice. |
| Související projekty: |