Anonymizace osobních údajů v soudních rozhodnutích
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Revue pro právo a technologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access časopisu |
| Doi | http://dx.doi.org/10.5817/RPT2019-1-1 |
| Klíčová slova | right to privacy; free access to information; anonymisation; access to judicial decisions; proportionality test; transparency of the judiciary; information conviction; information about criminal proceedings; public oversight |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Míra anonymizace osobních údajů obsažených v rozsudcích tuzemských soudů je značně nejednotná. Přístup jednotlivých soudů závisí na nejasných kritériích,často je patrné, že se soud jakožto povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím nad nimi ani nepozastavil. Pomocí analýzy základních principů jednotlivých druhů soudního řízení a principů, na kterých je založeno právo na informace, ochrana osobních údajů a také filozofie ochrany základních práv, lze ovšem dojít k závěru o tom, jaká míra anonymizace se má v konkrétním případě zvolit. Tento článek kritizuje praxi českých soudů, které při zodpovídání žádostí na informace neprovádí žádné vyvažování práva na soukromí a práva na informace, namísto toho bez jakéhokoliv odůvodnění dogmaticky rozhodují na jednu či druhou stranu. Častěji na stranu, že je nutné trvat na úplné anonymizaci. Tento stav – nedostatek odůvodnění a selhání v rozpoznání kolize dvou základních práv, jež je nutné prostřednictvím testu proporcionality vyvažovat – je podle autorů článku porušením práva na informace. |
| Související projekty: |