Tvorba Pavla Haase v terezínském ghettu (1941–1944)
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Musicologica Brunensia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | |
Doi | http://dx.doi.org/10.5817/MB2019-2-2 |
Klíčová slova | Pavel Haas; Karel Berman; Karel Ančerl; Czech music; contemporary music; autographs; Ghetto Theresienstadt |
Popis | Český skladatel Pavel Haas (1899-1944) prožil poslední část svého života v ghettu Theresienstadt. Sem byl poslán po okupaci Čech a Moravy na sklonku roku 1941. Haas se několik prvních měsíců těžko vyrovnával s internací v ghettu. Dlouhá nečinnost byla ovšem vystřídána horečnou prací, která jej zařadila mezi nejaktivnější terezínské skladatele. Od druhé poloviny roku 1942 až do podzimu 1944 Haas zkomponoval sedm doložených skladeb. Z nich se pak do současnosti zachovaly tři. Nejen v Haasově případě platí, že téma místa prostupuje tvorbou a určuje charakter děl. Hektický závod s časem určoval nejen rozsah a obsazení, ale svůj výraz nalezl také v expresivitě a fragmentárnosti či nedokončenosti skladeb. Hudební díla komponována v emocionálně vypjatých chvílích jsou prostoupena systémem znaků a citací různé úrovně, vyjevujících touhu vyprávět vlastní příběh. Důležitým momentem hudebního provozu je rovněž fakt, že osudy svých děl více než kdy jindy skladatelé spojovali s vybranými interprety. Ti byli většinou objednavateli a v řadě případů také těmi, jež autograf uchránili před zničením. |
Související projekty: |