Populační struktura blešivce potočního jako indikátor předchozího vyschnutí toku
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Mezi projevy globální změny klimatu se v ČR mimo jiné řadí i vysychání toků. To ovlivňuje populace vodních živočichů, jako je například blešivec potoční Gammarus fossarum. Zatímco ve většině permanentních toků se jeho populace vyznačují vysokými abundancemi, ve vysychavých tocích jsou suchem silně ovlivněny. Především kvůli tomu, že blešivec nemá žádné suchu odolné stádium a musí vysychavý úsek po znovuzaplavení rekolonizovat z nejbližších permanentních částí toku, či z blízkých zbytkových tůní. Porovnání populací blešivců z 12 párů vysychavých a nevysychavých lokalit z let 2012-16 dokázalo, že rekolonizace vysychavých lokalit způsobuje pozorovatelné změny v populační struktuře blešivců i po několika týdnech od znovuzaplavení toku. Kromě výrazného poklesu abundance blešivců dochází také k výraznému poklesu zastoupení juvenilů a ke zvýšení podílu velkých jedinců a také samců v populaci. (Větší tělo = rychlejší migrace). V roce 2017 byla dále provedena analýza fekundity samic blešivců ve zbytkových tůních a blízkých permanentních částech toků. Ve zbytkových tůních byl zjištěn výrazně menší poměr gravidních samic. Tento jev může souviset se zvýšeným predačním tlakem v přehuštěných tůních, kde dochází ke stresu a možnému kanibalizmu. Tyto výsledky potvrzují, že populace blešivců potočních jsou suchem výrazně ovlivněny a jsou tak jedním z možných indikátorů předchozího vyschnutí. |
| Související projekty: |