T. G. M.: Problém filozofie osobnosti, jeho vztahy a souvislosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Popularizační texty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Přítomný příspěvek analyzuje – v souvislostech badatelského okruhu Jana Zouhara a také na pozadí odborných zájmů zvěčnělého Františka Kautmana (1927–2016) – „filozofii“ tvorby T. G. Masaryka (1850–1937). Na počátku stojí nové publikace o jeho údajném původu z rodiny rakouskou-uherského mocnáře, dále jejich beletrizace, zkoumání jeho pozdního milostného života a nakonec řečiště jeho juvenilní korespondence se Zdenkou Šemberovou (1841–1912). Pro ni to byla komunikace plná nadějí erotických a intelektuálních, které se nenaplnily a vedly k její doživotní osamělosti a rezignaci, zejména po smrti jejího otce Aloise Vojtěcha Šembery (1807–1882), profesora vídeňské slavistiky, jednoho z prvních odpůrců středověké pravosti proslulých Rukopisů, to vše na pozadí života univerzitní a české Vídně, kde oba bydleli, a přilehlé Moravy. Masaryk se slabou znalostí spisovné češtiny, Šemberová, již zralá mladá dáma, ve své korespondenci zaznamenávají svůj život, názory, četbu a dokládají své intelektuální zrání. Jejich korespondence je svědectvím životní křižovatky obou: Masaryk se postupně stával vědcem a hlavně politikem a korespondenci, od níž si Zdenka slibovala i milostné naplnění, chápal jako praktické cvičení ze stylistiky a názorovou konfrontaci. Korespondence vrhá nové, nikoli jen příznivé světlo na mládí budoucího československého prezidenta. Zde se již rýsují základní rysy jeho osobnosti. |