Qui sont aujourd’hui les nomades et les sédentaires de la littérature québécoise ?
| Název česky | Kdo v quebecké literatuře jsou dnes kočovníci a kdo usedlíci? |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Central European Journal of Canadian Studies |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/142441/2_CentralEuropeanJournalCanadian_14-2019-1_4.pdf?sequence=1 |
| Klíčová slova | contemporary Quebec novel; Nicolas Dickner; Émile Ollivier; spatial identity; spatial axiology; territorialization |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V jednom ze svých esejů popisuje Émile Ollivier současnost jako moment změny civilizačního paradigmatu. Zatímco v minulosti přešlo lidstvo od kočovného života k usedlému, nyní se v různých podobách navrací k nomádství, a to v mezinárodním měřítku: migrace, cesty, objevy. Francouzsko-kanadská a quebecká literatura byla dlouho založena na dichotomii usedlík/průkopník a tato dichotomie se opět dostala do centra pozornosti během diskuse o jinak chybně pochopeném eseji Monique LaRue. Nicméně výrazná zakořeněnost a teritorialize quebecké kultury, které tak výrazně charakterisovaly quebecký modernismus a postmodernismus ještě v období Klidné revoluce, od konce tisíciletí ustopupily jinémuo axiologického uspořádání prostorovosti. To přehodnocuje a jiným způsobem rozděluje opozici mezi místy a proměnami míst ve znamení exteritorializace. Analýza prostornosti, jejích pevných a pohyblivých bodů umožňuje prozkoumat různé typy narativní semiózy ve vztahu k postavám, ději a vyprávění. Vykreslení této nové narace přináší analýza dvou románů: Nikolski od Nicolasa Dicknera a La Brulerie od Émila Olliviera. Tyto romány představují dvě různé vize narativní geografie dnešního světa. |