Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Lze tvrdit, že do konce roku 1948 byla česko-moravská hranice (nejen) v myslích lidí přesně vymezena. Po tomto roce se percepční regiony Čech a Moravy změnily, neboť země jakožto územněsprávní jednotky byly nahrazeny kraji nerespektujícími zemskou hranici. Také následující územněsprávní reformy s jinak ohraničenými kraji (opět nerespektujícími historickou hranici) se podepsaly do vnímaného vymezení Čech a Moravy. Kraje lze nicméně pokládat za nejdůležitější instituce reprodukující české země do současnosti. Tyto „megainstituce“ zahrnují i drobnější, na první pohled méně nápadné instituce, které pomáhají objasnit, proč jsou právě kraje tak mocné v reprodukci zemí. Nelze však opomenout, že je identita Čech a Moravy nadále reprodukována nejen současnými kraji, ale i staršími územněsprávními regiony, včetně samotných zemí. Z důvodu nerespektování zemské hranice po roce 1948 tak lze identifikovat jistý „schizofrenní region“ vyznačující se rozštěpenou regionální (zemskou) identitou. To lze ilustrovat analýzou mentálních map obyvatel tří kvalitativně odlišných částí česko-moravského pomezí. Také další odpovědi těchto lidí v dotazníkovém šetření demonstrují významný vliv územněsprávních reforem na změnu vnímaného vymezení českých zemí. Ukazuje se například, že do percepčních regionů se mohou otiskovat jak regiony homogenní (velký vliv mají toponyma), tak i regiony funkční (vliv spádovosti). Rovněž samotné hranice (hraniční kameny a dopravní značky) hrají důležitou roli v reprodukci českých zemí. |
| Související projekty: |