Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitřní konzistence
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Československá psychologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://cspsych.psu.cas.cz/result.php?id=1113 |
| Klíčová slova | hope; Perceived Hope Scale; psychometric properties |
| Popis | Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje (Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy.Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykazovala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni. |