Zaniklá výzdoba zámku v Kravařích, Johann Jacob Sandrart a příběh proroka Teiresia
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Od objevu k interpretaci : Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Kravaře; Ovidius; Metamorphoses; Tiresias; Baroque Art; Stucco; Iconography; Ancient Mythology |
| Popis | Zámek ve slezských Kravařích byl dne 21. ledna 1937 zasažen ničivým požárem, při němž byla nenávratně ztracena štuková výzdoba stropů prvního patra. Podoba původní štukové dekorace je tak známa pouze prostřednictvím fotografií pořízených v průběhu třicátých let. Nacházela se zde bohatá mytologická výzdoba, jíž dominoval strop reprezentativního sálu, umístěného v severním křídle budovy. Ikonografie štukové výzdoby hlavního sálu byla dosud určována jako „Hostina olympských bohů“, nicméně zásadní interpretační obrat přineslo nalezení grafického a potažmo textového zdroje. Tím byla edice Ovidiových Metamorfóz, která stále náleží mezi málo prozkoumané a zhodnocené tisky a prozatím k její recepci v českých zemích nemáme příliš dokladů. Touto edicí byl výpravný tisk norimberského tiskaře a vydavatele Johanna Jacoba Sandrarta publikovaný v Norimberku roku 1698. Strop hlavního sálu kravařského zámku, kde našel uplatnění zajímavý, ale málo známý příběh III. knihy Metamorfóz, líčící osudy slavného proroka Tireisia. Vedle příběhu samotného se příspěvek věnuje dobovým výkladům Tireisiova soudu. Kravařský hlavní sál však reprezentoval mnohem podstatnější fenomén barokního umění, neboť motivy Tireisiova soudu náleží mezi zcela raritně se vyskytující raněnovověkou ikonografii, která se v monumentálních uměleckých zakázkách neobjevuje vůbec. Kravařský štukový strop tak zastupoval dosud jediné známé znázornění tohoto příběhu nejen v kontextu středoevropském, ale patrně i evropském. |