Ciało tekstu, tekst ciała. O cielesności i Księdze w powieści Amira Gutfreunda Agadat Bruno we-Adela
| Název česky | Tělo textu, text těla. O tělesnosti a Knize v románu Amira Gutfreunda Agadat Bruno ve-Adela |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Schulz/forum |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://czasopisma.bg.ug.edu.pl/index.php/schulz/article/view/4896 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.26881/sf.2020.15.04 |
| Klíčová slova | Text; body; graffiti; death; dreams |
| Popis | Autorka ve svém článku sleduje, jak spolu komunikují tělo a text v posledním románu izraelského spisovatele Amira Gutfreunda Agadat Bruno ve-Adela, v němž se ústředními topoi stávají právě tělo a text, tedy texty Schulzových povídek ze Sanatoria na věčnosti. Opírá se přitom o esejistické úvahy Daniely Hodrové, která chápe text jako tkaninu i tkáň, jako otevřené dílo se zárodečnými místy a schopností vázat na sebe jiné texty. Autorka postupně zkoumá kontext série vražd ze současného Izraele, jehož oběti pojí kromě usmrcení raritní zbraní z doby britského mandátu Palestiny také graffiti ze Sanatoria na věčnosti a staré tajemství, sleduje psaní textu jako tkaní i hlubinné snění, zkoumá tedy zátextí, mezitextí a nadtextí, aby tak spletla nit příběhu ve smysluplný vzor tkaniny, dobrala se kontextu. Zároveň ukazuje, jak se graffiti v Legendě o Brunovi a Adéle, tento divošský hlas odjinud, snaží svým textem vepsat do kolektivní duše města a přepsat ji. |
| Související projekty: |