Biologická kritéria jako východisko morálního statusu: kritika
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2020 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Příspěvek problematizuje téma morálního statusu založeného na srovnávání biologických kritérií. V úvodu bude představena pracovní definice morálního statusu. Cíle příspěvku jsou dva: Zaprvé, prozkoumat, zda je vymezení formulované definicí přesné a zda (a jak) jej lze vylepšit. Vychodiskem pro toto zpřesnění (jež bude i poté provizorní) je pak naplnění druhého cíle. Tím je prozkoumání otázky, zda lze na to, zda má nějaká entita morální hodnotu a zájem hodný ochrany, odpovědět na základě prozkoumání jejích biologických vlastností chápaných v tom nejširším smyslu. Nebo šířeji, zda biologické mohutnosti mohou být východiskem pro stanovení normativity. Nejprve budou stručně představeny některé z možných přístupů ke stanovení morálního statusu, které jsou založeny na biologických kritériích. Následně bude provedeno jejich srovnání. Pozornost se přitom zaměří na srovnání koncepce McMahana a Jaworské s detailní analýzou její koncepce „vztahů rozvíjejících osobu“. Příspěvek podrobí kritice jednak tvrzení, že nejmenší děti mají kapacitu k tomu aktivně se zapojovat do procesu výchovy a vytvářet model činností dospělé osoby a ukáže, že celá koncepce je ve skutečnosti zvláštní formou argumentu z potenciality. V rámci srovnání s přístupem McMahana pak budou na konkrétních příkladech ukázány meze jeho přístupu, jež se sice na první pohled jeví jako kontradiktorický s prvně zmíněným, přesto se sám dostává do neřešitelných problémů i konfliktů s běžnou morální intuicí. Příspěvek v závěru provede shrnutí a ukáže, že vymezení morálního statusu na základě biologickcýh kritérií nelze věrohodně provést. Na základě tohoto navrhne úpravu pracovní definice morálního statusu. |
Související projekty: |