Není rituál jako rituál. Očišťují či krášlí? Hřebeny pozdní antiky.
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hřebeny jsou od nepaměti považovány za symbol čistoty a krásy. Není proto náhodou, že hřebeny bylo možné nalézt v prostorách římských lázní ve chvíli, kdy byly používány ženami i muži jako jeden z mnoha předmětů při jejich pravidelné hygieně. Zároveň však šlo v některých případech o předměty oplývající elegancí a luxusem. Je logické, že první křesťané hřebenům ponechali jejich tradiční funkce. V rámci nových veřejných rituálů, které se rodí ve čtvrtém století, však podle všeho tyto předměty každodenního života získávají nový náboženský význam. Kvůli své tradiční funkci se totiž stanou nástroji rituální očisty. V období čtvrtého až šestého století tak hřebeny začaly sloužit při očistném rituálu těla a mysli. Představovaly důležitou roli „strůjců očisty“ během křtů a pohřbů. V návaznosti na to se na hřebenech začaly objevovat i scény ze Starého a Nového zákona. Úloha hřebenů se během několika staletí proměnila. S jistou dávkou nadsázky se dokonce lze ptát: Patří hřebeny v tomto období ještě stále do koupelen? |
| Související projekty: |