Morální problém ekvivokace za Alžběty I. a u Shakespeara (1595-1605)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Ekvivokace je nauka a praxe nejednoznačné komunikace (nikoli lži a manipulace), kterou rozvinula právní teorie 16. století (Salamanka) v oblasti zpovědního tajemství, nepravedlivé persekuce, falešného soudce a vynucené přísahy (tkz. bloody question). Jezuité (Robert Southwell, Henry Garnet a Robert Persons) ekvivokaci zdůvodňovali nespravedlivou perzekucí. Kontroverzní otázka ekvivokace se připomíná v hrách Macbeth, Hamlet, Jindřich V., Konec dobrý, všechno dobré, Veta za vetu i v dalších. Jak je v rámci morální filozofie intepretovat? Měl Shakespeare vlastní názor na horký problém své vlastní doby? |
| Související projekty: |