Klubisté sobě : Funkcionáři Filmového klubu v Uherském Brodě v letech 1976-1989
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Iluminace : časopis pro teorii, historii a estetiku filmu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.iluminace.cz/index.php/cz/ |
| Klíčová slova | film clubs; normalization; Czechoslovakia; Eigen-Sinn; Agency; State Socialism |
| Popis | Filmové kluby vytvářely v normalizačním Československu specifické kulturní prostředí. Díky rozvětvené infrastruktuře klubů a grass-roots aktivitě byly dostupné i oblastech mimo velká města. Případová studie uherskobrodského klubu umožnila identifikovat funkce, jež mohly kluby plnit pro funkcionáře, kteří jejich chod zajišťovali. Snaží se tak přispět ke komplexnějšímu porozumění normalizačnímu období coby specifickému sociálnímu světu, který se vyznačoval velmi nerovnoměrným rozložením moci, ale současně umožňoval určitou škálu jednání a taktik směřujících k uspokojení cílů a potřeb milionů lidí. V textu aplikovaný koncept Eigen-Sinn umožňuje sledovat jednání klubových funkcionářů z hlediska jejich snahy přiřknout smysl vlastnímu chování a postojům ve vztazích k autoritě – ať už se tak děje v souladu nebo v rozporu s ideologickým očekáváním na straně oné autority. Ze vzpomínek zúčastněných aktérů lze zřetelně rekonstruovat, že k převzetí pozice klubového funkcionáře je motivovala příležitost uspokojujícího a pro ně smysluplného naplnění volného času. Aktu založení klubu a práci v jeho výboru dodávali svébytný smysl, který zjevně nebyl v rozporu se „smyslem“, jehož klub nabýval pro autority (v našem případě zejména pro MěstV SSM) – současně ale platí, že jej ani zdaleka nekopíroval. Členové výboru nestáli před volbou buď/anebo: byli si vědomi toho, že MěstV SSM potřeboval vykazovat kulturní činnost prostřednictvím FK, ale současně jednali „svéhlavě“ (eigen-sinnig), když skrze tuto organizaci realizovali své osobní zájmy a ambice, spojené s filmovou kulturou či s veřejnou aktivitou v kulturní sféře. Jejich činnost nebyla v žádném ohledu „opoziční“ a do značné míry napomáhala udržovat legitimitu mocenského systému. Členové výboru uherskobrodského klubu neměli tendenci vzpírat se určeným pravidlům a mechanismům, ani se nesnažili získávat filmy jinými možnostmi, než bylo stanoveno, a zkoušet hranice možného. Něco takového nebylo v horizontu toho, jakým způsobem chtěli budovat program filmového klubu. Na druhou stranu ale nebyl „smysl“ činnosti pro klub funkcionářům zvnějšku vnucen – klubisté si jej vytvářeli sami. Jejich klub nebyl ani „ostrůvkem svobody“, ani „převodovou pákou režimu“. Byl dostupný jak smyslu, který mu připisovali funkcionáři MěstV SSM, tak smyslu, který realizoval konkrétní „klubista sobě“. |
| Související projekty: |