První rusko-české operní styky a jejich okolnosti: Ruslan a Ludmila v Praze a Prodaná nevěsta v Petrohradě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Čeští hudebníci začali na Rusi ve větší míře hledat uplatnění už za Petra Velikého, zřejmě nejvýznamnějším obdobím v oblasti rusko-českých hudebních vztahů se však stalo 19. století, a to i díky působení několika výrazných osobností českého původu v Rusku (například Eduard Nápravník). Do druhé poloviny 19. století spadají také dvě významné události na poli hudebních styků obou zemí – návštěva skladatele Milije Balakireva v Praze, kde jako dirigent uvedl českou premiéru Glinkovy opery Ruslan a Ludmila v Prozatímním divadle (1867), a premiéra Smetanovy Prodané nevěsty v petrohradském Mariinském divadle (1871). Během první z těchto událostí se pak silně projevily spory mezi mladočechy a staročechy, které poté měly vliv i na některé aspekty ruské premiéry slavné opery českého mistra. Příspěvek se bude v krátkosti zabývat zmíněnými premiérami uvedených oper i kulturním a politickým pozadím doprovázejícím provedení Glinkova díla v Praze a jejich důsledky mj. v podobě reakce některých petrohradských kritiků na Prodanou nevěstu. |
| Související projekty: |