| Popis |
Výstava se obracela k fenoménu těla a tělesnosti, ale dotýkala se i řady dalších témat, která s tělesností přímo souvisejí, jako je identita, sexualita, smyslovost, intimita či překračování hranic soukromého a veřejného. Tělo a tělesnost patří k nadčasovým tématům a k nejdůležitějším zdrojům inspirace vůbec, jež se v umění objevují od nepaměti. Avšak tělo jako prostředek vyjádření v přímé, nezástupné podobě, nikoli ve smyslu námětu či pouhého nositele symbolických obsahů, se začalo v českém umění prosazovat teprve po polovině 20. století. Když pomineme průkopnická surrealistická „řádění“ Václava Zykmunda a skupiny Ra z poloviny 40. let, která v tehdejším umění nenašla adekvátní pokračovatele, jedná se především o body artové akce a performance ze 70. a 80. let (P. Štembera, J. Mlčoch, K. Miler, V. Havlík, T. Ruller, V. Ambroz, M. Titlová Ylovsky ad.). Jako jedno z dominantních témat výtvarného umění se pak téma těla a tělesnosti prosazuje v uměleckých projevech 90. let, která představují jádro, z něhož výstava Suck the Sack vycházela. Výstava prezentovala díla Veroniky Bromové, Mileny Dopitové, Maud Kotasové, Petra Lysáčka, Jana Matýska, Karla Nepraše, Dity Pepe, Václava Stratila a Margity Titlové Ylovsky.
|