Znojemský cyklus Přemyslovců a oficiální katalog českých knížat
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Umění = The Art : časopis Ústavu dějin umění Akademie věd ČR |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.umeni-art.cz/cz/issue-detail.aspx?v=issue-issue-3293 |
| Klíčová slova | Rotunda St Catherina at the Castle in Znojmo; Premyslid Dynasty; Official Catalogue of Bohemian Dukes; Bohemia; Moravia |
| Popis | Článek se věnuje interpretaci dvou pásů románských maleb zachycujících přemyslovská knížata v hradní rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě rámcově datovaných do let 1086–1158. Autor zde předně poukazuje na naprostou neopodstatněnost tvrzení zakořeněného v literatuře, ze kterého vycházely víceméně všechny snahy o interpretaci tohoto cyklu, předpokladu, že knížata bez plášťů jsou podřízena knížatům s plášti, tudíž musí jít o moravská knížata podřízená pražským vládcům, či o mladé, případně nedospělé Přemyslovce. Dále upozorňuje na to, že mnozí badatelé při svých snahách o identifikaci knížat přistoupili k dosti svévolnému porušování chronologické posloupnosti jednotlivých vládců, zdvojování některých Přemyslovců, nebo naopak účelovému vylučování jiných panovníků a že ve snahách o interpretaci maleb znojemské rotundy nikdy nebyl jako celek použit oficiální katalog českých knížat. Tento seznam pražských vládců byl základní paměťovou osou přemyslovské monarchie. Veden byl již v 11. a 12. století a podle tohoto katalogu se dopočítávalo pořadí knížat v listinách. Dokonce Přemyslovec Vojtěch/Adalbert si podle všeho tento katalog odvezl do alpských zemí, když se zde roku 1168 stal salcburským arcibiskupem. Jestliže se katalog českých knížat mohl prostřednictvím Přemyslovců dostat až do salcburské diecéze, lze pochybovat o tom, že by tato páteř paměti a identity přemyslovské dynastie s výčtem panovníků od mýtického Přemysla Oráče až k aktuálnímu vládci chyběla ve 12. století ve Znojmě a zásadně neformovala program nástěnného monarchického cyklu v rotundě tamního knížecího hradu. Pokud se budeme držet té nejjednodušší posloupnosti vyobrazených panovníků a promítneme-li oficiální katalog českých knížat do dvou pásů přemyslovského cyklu, nevyvstane před námi žádná interpretační kolize. Ba naopak oficiální katalog s králem Vratislavem II. (21. v pořadí) naprosto koresponduje s vyobrazenou řadou knížat, v níž je jediný zpodobněný král taktéž právě 21. v pořadí od Přemysla Oráče. Pokud by nabízená interpretace byla oprávněná, spadal by vznik maleb do let 1140–1158. |
| Související projekty: |