Jak se stal Václav II. roku 1285 králem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Wenceslaus II; Rudolph I of Habsburg; fief; crown; Czech lands; Holy Roman Empire; |
| Popis | Roku 1285 přestal Václav II. ve svých listinách užívat titul „dědic a pán království českého a markrabství moravského“ a začal se titulovat českým králem a moravským markrabětem. Dřívější bádání tuto změnu titulatury přičítalo setkání Václava II. s římským králem Rudolfem I. Habsburským v Chebu v lednu roku 1285. Zde měl mladý Přemyslovec přijmout od svého tchána Rudolfa české země v léno a s tím rovněž přijmout královskou hodnost. Dnešní historikové na tento výklad nahlížejí se skepsí, stejně jako odmítají důvěřovat relaci vídeňských letopisů (Continuatio Vindobonensis), podle kterých v Chebu římský král Rudolf Václava přímo „korunoval na českého krále“. Studie poukazuje, na věrohodnost těchto análů, jejichž záznamy vznikaly souběžně s popisovanými událostmi. V druhém sledu se příspěvek věnuje dobovému významu světských korunovací z rukou římsko-německých panovníků. Tento rituál neměl na říšském dvoře 12 a 13. století pouze význam udělení královské hodnosti, nýbrž korunovace z rukou římského císaře či krále byla rovněž spojena s uznáním svrchovanosti, či případně obleněním. Představa, že vládci římsko-německé říše nasazují koruny podřizujícím se králům, však nezmizela s příchodem 13. století. V tomto kontextu se relace vídeňských letopisů, jak Václava II. „dominus R. Romanorum rex in Egra […] in regem Boemie coronavit“, jeví jako zcela věrohodná a odpovídající dobové praxi říšského dvora. Chebská korunovace mladého Přemyslovce „na českého krále“ tudíž vskutku mohla souviset s tím, že po této události Václav začíná užívat titul „rex Bohemie“. |
| Související projekty: |