Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Časopis slezského muzea, série B, vědy historické |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.szm.cz/media/docs/szmb-3-20-www-604731717cdaa.pdf |
| Klíčová slova | Czechoslovak-South Slavic League; Moravian Ostrava; czechoslovak-yugoslavian relations; 1918-1938; culture; education |
| Popis | Autorka se v práci věnuje působení Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě v meziválečné době. Nastiňuje, jak se tento celostátní spolek snažil o posilování československo-jugoslávské vzájemnosti a podporu vzájemných styků. V praktické rovině se tyto úkoly a cíle naplňovaly především prostřednictvím organizováním činnosti osvětové a kulturní, činností překladatelskou či podporou rozvoje turismu na Jadran. Československo-jihoslovanská liga se svými odbory se těšila oficiální podpoře státu, především ministerstev zahraničí a školství. Měla tak blízko k organizaci oficiální a jako taková byla nositelem a spolutvůrcem oficiálního obrazu Jihoslovanů a Jugoslávie. Autorka v příspěvku přináší pohled na činnost odboru spolku v Moravské Ostravě, a to především na základě studia dochovaných archivních materiálů v Archivu města Ostravy (fond Československo-jihoslovanská liga – odbor v Moravské Ostravě) a na základě informací a příspěvků z dobových spolkových časopisů – Československo-jihoslovanské ligy (1921–1930) a Československo-jihoslovanské revue (1931–1939). Autorka dochází ke zjištění, že odbor Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě – fungující především díky Václavu Papouškovi, Jaroslavu Havlíčkovi (a Jaroslavu Bláhovi v Českém Těšíně) – vznikl ve třicátých letech, tj. v druhé dekádě fungování celostátního spolku, který v té době měl už mít vyřešeny všechny organizační a administrativní záležitosti. I přesto komunikace s ústředím nefungovala ideálně, obzvláště ve finančních otázkách, kdy se moravskoostravský odbor nemohl na nic spolehnout. Autorka na základě dochovaných materiálů pak konstatuje, že nejzáslužnější aktivity tohoto odboru v rámci československo-jugoslávských vztahů byly aktivity na poli osvětovém – pokud si odbor mohl dovolit pořádat kurzy srbochorvatského jazyka, navštěvoval je vysoký počet posluchačů. Také se odbor mohl pochlubit aktivně vystupujícím studentským kroužkem fungujícím pod jeho křídly. Kulturně-vzdělávací význam měly též pravidelně se konající konverzační večírky, které v této podobě snad nepořádal žádný jiný odbor. Autorka také neopomenula skutečnost, že moravskoostravský odbor si ovšem dokázal prosadit také své zájmy v okolí – v Českém Těšíně velmi aktivně vystupoval studentský kroužek při místním gymnáziu, který se snažil o československo-jugoslávské sbližování, především prostřednictvím jazykových kurzů, přednášek a korespondencí se studenty z Jugoslávie. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že moravskoostravský odbor (stejně jako i ty další) se potýkal s řadou problémů – ty souvisely především s finančním zabezpečením odborů a stárnutím svých členů (proto ke konci trvání spolku můžeme sledovat jistý úpadek jeho činnosti) – tak tento odbor celostátního vzájemnostního spolku v Moravské Ostravě zanechal alespoň určitou stopu v rámci československo-jugoslávské spolupráce během meziválečné doby. |
| Související projekty: |