Czechoslovak Republic and the Formation of Ethnographic Science during the “First Republic” (1918–1938) – Part II
| Název česky | Československo a formování národopisné vědy během první republiky - část II |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Glasnik Etnografskog Instituta SANU |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.ei.sanu.ac.rs/index.php/gei/article/view/903/801 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.2298/GEI2002379V |
| Klíčová slova | Czechoslovakia (1918–1938); ethnography; anthropogeography; Slovakia and Carpathian Ruthenia; history of science |
| Popis | Naším cílem je posoudit, jak se česká a slovenská etnografie vyvíjela v období první ČSR (1918–1938), zda vykazovala mezinárodní konotace a do jaké míry reagovala na společný evropský vývoj této disciplíny. Výzkumné kontakty mezi slovanskými etnografy a geografy ovlivnily jednu z etnografických výzkumných linií v Československu a důkazem jsou aplikace antropogeografické školy Jovana Cvijiće a aplikace kulturně geografické výzkumné linie v meziválečné československé vědě. Mezi světovými válkami věnovali českoslovenští etnografové pozornost Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde formy tradiční lidové kultury stále aktivně žily. Etnografii v meziválečném Československu lze považovat za důležitou součást vyvíjející se evropské etnologie. Tento pokrok byl bohužel po 2. světové válce přerušen politickým vývojem. |