Le métissage mythopoiétique de Jacques Ferron
| Název česky | Mýtotvorné míšenectví u Jacquesa Ferrona |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Mezi quebeckými intelektuály, kteří připravili a ovlivnili tzv. Klidnou revoluci má Jacques Ferron (1921-1985) zvláštní místo. Generační propast mezi ním a týmem časopisu Parti pris (1963-1968) a většinou neonacionalistických revolucionářů 60. let se projevuje v jeho osobních postojích: je anglofil a amerikanofil, přestože se hlásí ke quebecké samostatnosti, obhajuje historickou zásluhu katolické církve v období obecné sekularizace, staví se proti nacionalismu "čistokrevných", je zaujatý proti Francii. Jacques Ferron prosazuje myšlenku míšenectví odpovídající integračnímu modelu národa (Bouchard, 2000). Stejně jako Yves Thériault a Gabrielle Roy byl jedním z prvních, kdo tematizoval přítomnost indiánů, míšenců a přistěhovalců. Myšlenka kulturního synkretismu je zvláště patrná v mýtotvorném pojetí dvou románů Le Ciel de Québec (1969) a Le Saint-Élias (1972). Analýza se zaměřuje na začlenění mýtu o "indiánském Orfeovi" do západní, antické a křesťanské imaginace, a to dle syntetického pojetí kultury a písemnictví, které v mnoha ohledech předjímá integrující koncepce italsko-quebecké a haitské avantgardy 80. let (časopisy Vice Versa, Dérives, Quaderni Culturali) nebo koncepce Maurizia Gattiho či Simona Harela týkající se indiánské literatury. |
| Související projekty: |