Experimental Linguopoetics Arises: Phonaesthetics vs Phonaesthemics – could have been Tolkien wrong?
| Název česky | Povstává experimentální lingvopoetika: Mohl se Tolkien mýlit? |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Lingvopoéza, neboli odvětví lingvistiky zabývající se vytvářením jazyků (lingvopoézou), je potenciálně bohatou oblastí pro experimentální lingvistický výzkum. V naší práci jsme si zvolili a testovali hypotetický koncept fonestetiky, který vznikl mimo lingvopoézu ale zavedl ho do ní sám lingvista a lingvopoeta John R. R. Tolkien. Fonestetika předpokládá, že mezi zvukem a významem existuje univerzální kauzální vztah, tj. význam slova je určen jeho zvukem a naopak. To představuje tzv. silnou formulaci. Později byla zavedena slabá formulace, která se vztahuje pouze na dvojice opačných / vzájemně krajních významů. Další hypotéza ke vztahu zvuku a významu, tzv. fonestemická hypotéza Johna R. Firtha, postuluje ex post mentální asociaci určitého zvuku nebo skupiny zvuků (fonestému) s určitým významem. Provedli jsme studii sondující obě tyto hypotézy, a to tak, že jsme respondenty požádali, aby k jedné z dvojice fonetických sekvencí přiřadili různé významy (a naopak) v různých uspořádáních, abychom otestovali co nejvíce možných důsledků těchto hypotéz. Použili jsme dvojice fonetická sekvence a význam z přirozených jazyků, vytvořených jazyků a náhodně generovaných a přiřazených sekvencí. Naše výsledky naznačují, že ačkoli v omezeném počtu případů je preference respondentů určité fonetické sekvence vůči významu nenáhodná (potenciálně jde o fonemický jev), ve většině případů, bez ohledu na původ, se nepodařilo nalézt mezi nimi kauzální vztah, což vylučuje fonestetickou hypotézu. |