Experimental Linguopoetics Arises: Phonaesthetics vs Phonaesthemics – could have been Tolkien wrong?

Název česky Povstává experimentální lingvopoetika: Mohl se Tolkien mýlit?
Autoři

HAVLIŠ Jan

Rok publikování 2021
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Lingvopoéza, neboli odvětví lingvistiky zabývající se vytvářením jazyků (lingvopoézou), je potenciálně bohatou oblastí pro experimentální lingvistický výzkum. V naší práci jsme si zvolili a testovali hypotetický koncept fonestetiky, který vznikl mimo lingvopoézu ale zavedl ho do ní sám lingvista a lingvopoeta John R. R. Tolkien. Fonestetika předpokládá, že mezi zvukem a významem existuje univerzální kauzální vztah, tj. význam slova je určen jeho zvukem a naopak. To představuje tzv. silnou formulaci. Později byla zavedena slabá formulace, která se vztahuje pouze na dvojice opačných / vzájemně krajních významů. Další hypotéza ke vztahu zvuku a významu, tzv. fonestemická hypotéza Johna R. Firtha, postuluje ex post mentální asociaci určitého zvuku nebo skupiny zvuků (fonestému) s určitým významem. Provedli jsme studii sondující obě tyto hypotézy, a to tak, že jsme respondenty požádali, aby k jedné z dvojice fonetických sekvencí přiřadili různé významy (a naopak) v různých uspořádáních, abychom otestovali co nejvíce možných důsledků těchto hypotéz. Použili jsme dvojice fonetická sekvence a význam z přirozených jazyků, vytvořených jazyků a náhodně generovaných a přiřazených sekvencí. Naše výsledky naznačují, že ačkoli v omezeném počtu případů je preference respondentů určité fonetické sekvence vůči významu nenáhodná (potenciálně jde o fonemický jev), ve většině případů, bez ohledu na původ, se nepodařilo nalézt mezi nimi kauzální vztah, což vylučuje fonestetickou hypotézu.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.