From tradition to institution: Intangible Cultural Heritage and the role of ethnologists in keeping the balance
| Název česky | Od tradice k instituci: Nemateriální kulturní dědictví a role etnologů pro udržení rovnováhy |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Česko nechalo svůj první prvek zapsat na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2005. Od té doby následovalo dalších pět zápisů. Většina vepsaných prvků má kořeny v lidové kultuře a lidové tradici, která je v České republice vnímána jako dominantní součást nehmotného kulturního dědictví. Lidová kultura venkova je obecně považována za nejvýznamnější zdroj prvků hodných zápisu do národního inventáře nebo do světového seznamu ICH. Určuje dvojí roli etnologů jako těch, kdo studují ICH, a jako těch, od kterých se logicky očekává, že budou v první linii, pokud jde o její ochranu. Podle mnoha zkušeností z celého světa každý zápis výrazně ovlivňuje vývoj zapsaného prvku v terénu. Tato proměna souvisí především s novou reprezentativní funkcí, která silně ovlivňuje motivace nositelů tradice. Za takových okolností jsou nastavena nová pravidla. Nikoli místními komunitami, ale institucemi, které se účastní nominačního procesu a přebírají na ně odpovědnost za ochranu. Tato postupná institucionalizace může vést ke kritickým momentům, kdy jsou tradiční komunitní pravidla zpochybňována a zpochybňována novými „oficiálními“ pravidly, která se mohou ve světle autority UNESCO jevit jako důležitější. Jaké role v těchto procesech hrají etnologové? Mohou zůstat neutrální, nebo se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví? Jejich role se mohou dokonce měnit v závislosti na situaci. Jsou tyto role komplementární nebo spíše konfliktní? |
| Související projekty: |