Z historie ženských pojmenování v českých zemích

Autoři

PLESKALOVÁ Jana

Rok publikování 2021
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Jazykovedný časopis
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www https://www.juls.savba.sk/ediela/jc/
Doi http://dx.doi.org/10.2478/jazcas-2021-0019
Klíčová slova onomastics; anthroponyms; women; development; Czech lands
Popis Studie sleduje vývoj ženských pojmenování užívaných na veřejnosti v době před uzákoněním příjmení (do r. 1786). Analýza antroponym ukázala, že pojmenování žen reflektuje jejich postavení ve společnosti. Dcery byly nejčastěji identifikovány svým křestním jménem a vztahem k otci, manželky a vdovy rovněž svým křestním jménem a vztahem k manželovi. Vznikala tak popisná pojmenování, která v průběhu dalšího vývoje směřovala ke zjednodušení: např. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova. Majetné vdovy, popř. manželky, které měly významnější postavení než manžel, měly stejná příjmí jako muži (Anna mlynářka skalická) a jejich děti či manžel se často nazývali podle nich: Martin Evka < Eva, Ondřejovi, Kateřininému synu. Z uvedeného vyplývá, že o způsobu pojmenování žen na veřejnosti nerozhodovalo primárně pohlaví, nýbrž společenské postavení.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.