"Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská

Autoři	HANZELKOVÁ Marie
Rok publikování	2021
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	https://publikace.nm.cz/file/df14931b0a1cd9ce64e58da0902058db/29946/07_Acta%20NMP%20HL%203-4.2021_STUDIE_Hanzelkova.pdf
Klíčová slova	pilgrimage broadside ballads; pilgrimage sites; interrelations; appropriation; populare culture
Popis	Studie se zabývá poutními kramářskými písněmi a jejich přejímáním a adaptací pro jiná poutní místa. Vrcholné období českých kramářských písní (1750–1850) bylo současně dobou, kdy se těšily velké popularitě poutě na blízká i vzdálenější poutní místa. Kolektivní zpěv hrál na poutích důležitou roli a kramářské písně se staly nejoblíbenějším médiem pro šíření poutních písní. Vzrůstající poptávka po poutních písních k lokálním poutním místům vedlo k intenzivní produkci poutních kramářských písní, což bylo ještě podpořeno faktem, že některé tiskárny se nacházely v blízkosti posvátných míst. Moje případová studie se zabývá 46 kramářskými písněmi k poutnímu místu Vranov (tyto písňové tisky vycházely od poloviny 18. století do konce 19. století). Pomocí srovnání s podobnými poutními kramářskými písněmi k jiným českým a moravským poutním místům ukazuji genezi textů a jejich další vývoj. Ve studii ukazuji tři typické způsoby adaptací textů pro jiné poutní místo: 1. "obracení" pomocí prosté změny jména ctěné osoby či poutního místa 2. nahrazení zakladatelské legendy 3. přivlastnění si původní zakládající legendy. Při analýze a srovnání narativů shledávám velmi užitečný koncept Pierra Nory (1989): poutní kramářské písně představuji jako typické médium kolektivní paměti, pro něž je typické připomínání a zapomínání, deformace a přivlastnění. Analyzované vazby mezi poutními kramářskými písněmi dokládají, že tyto texty představují typické žánry populární kultury, v nichž cirkulace a nové použití textů je obvyklé a přirozené.