Litauen und die Könige von Böhmen (von den letzten Přemysliden bis zu Karl IV.)

Název česky	Litva a čeští králové (od posledních Přemyslovců po Karla IV.)
Autoři	JAN Libor
Rok publikování	2019
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Studia historica Brunensia
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/143191
Doi	http://dx.doi.org/10.5817/SHB2019-2-1
Klíčová slova	history; the Middle Ages; kings of Bohemia; Lithuania; Teutonic Order; crusades; diplomacy
Popis	Jako první z českých přemyslovských králů obrátil k Litvě svoji pozornost Přemysl Otakar II. Na jeho dvoře mimochodem pobýval chelmský biskup z řádu německých rytířů Heidenreich, který v roce 1253 korunoval litevského knížete Mindaugase. Král vytáhl na pomoc řádu německých rytířů proti Prusům na přelomu let 1254/1255 a podruhé 1267/1268, kdy v jeho nakonec neúspěšných plánech na zřízení metropole v Olomouci hrála důležitou roli i případná christianizace Litvy. Hned třikrát (1329, 1336/1337, 1344/1345) táhl proti Litevcům spolu s řádem německých rytířů a oddíly ze západní Evropy rytířský král Jan Lucemburský. Nepochybně zajímavý moment představuje dopis Karla IV. velkoknížeti Olgerdovi z 21. dubna 1358, kdy jej oslovuje jako „monarcha mundi“ s nabídkou křtu.