Plány mnichovského architekta Georga Hauberrissera k zamýšleným přestavbám kostelů v majetku řádu německých rytířů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Na konci 19. století arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský (1863–1954) rozhodl o modernizaci řádových sakrálních staveb. Jedním z objektů, který měl být přestavěn, je farní kostel sv. Gotharda, stojící nedaleko hradu Bouzova. Druhou zakázkou, která vyplynula ze snahy o vytvoření dominanty města Opavy, pak byla regotizace proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Oba chrámy měly být stavebně upraveny na přelomu 19. a 20. století. Plány na jejich přestavbu vytvořil z pověření velmistra mnichovský architekt Georg Hauberrisser (1841–1922), který již v té době pracoval na přestavbě sídla řádu – hradu Bouzova. K celkové regotizaci kostela Nanebevzetí Panny Marie v Opavě se vyjadřovala Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. Friedrich Schmidt, jako přední odborník na památkovou péči, provedl terénní výzkum, na jehož základě zhodnotil stáří stavby a navrhnul její možné upravení. Georg Hauberrisser následně vytvořil dvojí verzi plánů na základě Schmidtových doporučení. Jednalo se zejména o dostavbu západního průčelí, vhodnou přestavbu věží a regotizaci interiéru. Přestavba kostela sv. Gotharda byla plánována již od roku 1908, kdy Hauberrisser vytvořil první plány na jeho rozšíření o boční lodě a vystavění věže na jižní straně. Podoba kostela byla na plánech několikrát upravena, a mělo dojít k celkové proměně stavby a přilehlé fary. Nakonec ani k jedné realizaci nedošlo, v Opavě tomu zabránila změna smýšlení na poli památkové péče, kdy začalo být upřednostňováno spíše konzervování stavby, než její radikální přestavba a rozšíření bouzovského chrámu přerušil začátek první světové války a následně odchod řádu německých rytířů z českého území. |
| Související projekty: |