Na frontě boje proti "náboženskému tmářství". Práce církevních tajemníků národních výborů v Brně v letech 1950–1960
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Historický výzkum totalitárních států na lokální úrovni nabízí nové pohledy na interpretační rámec, který je dodnes soustředěný kolem pozice centra. Studium regionálních dějin objasňuje a upřesňuje obraz totalitárního státu odhalováním místních specifik a ničením podoby komunistického režimu jakožto jediného dokonale homogenního organismu. Ostatně domácí výzkum se dlouhodobě zaměřoval především na politické dějiny, bez hlubší reflexe sociálních struktur ve společnosti. Režim ztělesněný v historickém díle působil dojmem všemocného anonymního kolosu, v němž malá mocná skupina dominovala utlačované většině. Politická rozhodnutí a církevní politiku však utvářeli a prováděli konkrétní lidé nejen v Praze, ale i na lokální úrovni. Ve svém příspěvku proto představuji důležitou práci, kterou v 50. letech vykonali církevní tajemníci v Brně. Příspěvek vychází z komparace fondu KNV v Moravském zemském archivu, pramenů náboženských obcí Církve československé husitské a dobového církevního tisku. Příspěvek si neklade za cíl představit organizaci církevních oddělení Národních výborů v Brně, ale hledá odpovědi na otázky, jak na příkladu konceptu mírového hnutí (pojem mírové hnutí v kontextu tohoto příspěvku nepoukazuje na konkrétní instituci, ale na hodnotový a myšlenkový proud a na činnosti na to navazující, na postoje - kolektivní i individuální - a přidružené instituce) církevní tajemníci realizovali církevní politiku KSČ, jakému ohlasu se těšila v náboženském prostředí, do jaké míry byli církevní tajemníci sami aktivní činitelé při formování a realizaci církevní politiky a jakým způsobem byl koncept mírového hnutí vykládán a proměňován. |
| Související projekty: |