| Popis |
Diabetem v ČR trpí téměř každý desátý člověk. K pozdním komplikacím neléčeného či dekompenzovaného diabetu patří vážné poškození řady orgánů a tkání zaviněné selháváním jejich cévního a nervového zásobení. Proto je klíčové včasné rozpoznání choroby, dispenzarizace a edukace pacienta, nasazení vhodné léčby, podpůrných a preventivních opatření. Tato opatření pomáhají stabilizovat dobrou kvalitu života nemocných a ušetřit materiální i lidské zdroje využitelné jinde. Edukace je důležitou složkou ošetřovatelského procesu, své místo nachází i v ordinaci praktického lékaře. Vhodné individuální působení na pacienta udržuje a posiluje jeho motivaci k léčbě, ochotu k dodržování rad lékaře a pravidel zdravého životního stylu. Napomáhá pochopení podstaty onemocnění, vyšetření, léčebných a preventivních postupů, podporuje vyšší míru důvěry, zpětné vazby a otevřenosti ve vztahu zdravotník – pacient. Cílem výzkumného šetření byla příprava edukačních lekcí, provedení a ověření efektu strukturované pravidelné edukace diabetických pacientů v ordinaci praktického lékaře. Byly stanoveny tři pracovní hypotézy, které se týkaly existence a významnosti rozdílů tělesné hmotnosti, glykémie nalačno a glykovaného hemoglobinu mezi skupinou pacientů s diabetem 2. typu ovlivněných edukací a pacientů needukovaných. Šetření probíhalo v ordinaci praktického lékaře během jednoho roku, bylo při něm využito smíšeného výzkumu. Jeho kvantitativní složka se týkala záznamu a zpracování číselných hodnot (tělesná hmotnost, glykémie nalačno a glykovaný hemoglobin), kvalitativní byla zastoupena polostrukturovanými rozhovory s pacienty (edukační lekce, hodnocení životního stylu, zpětná vazba) a zúčastněným pozorováním. Výzkumný vzorek byl získán metodou záměrného výběru. Bylo do něj začleněno 58 dospělých osob středního věku (19 žen, 39 mužů) s nekomplikovaným diabetem 2. typu. V souboru se 38 pacientů zúčastnilo tří edukačních lekcí po 50 minutách, 20 nikoli. Pacienti byli vyšetřeni lékařem a edukováni zdravotní sestrou v ordinaci během tří preventivních kontrol. Na kontroly byli zváni telefonicky či SMS zprávami. Pomocí metody ANOVA a neparametrických testů (Kruskal-Wallis, Mann-Whitney) byly porovnávány sledované hodnoty mezi soubory edukovaných a needukovaných osob i uvnitř jednotlivých souborů na počátku a konci šetření. Byly hodnoceny průměrné hodnoty sledovaných znaků získané během všech tří návštěv pacientů. Byly sestaveny tři edukační lekce, které se týkaly podstaty onemocnění cukrovkou, souvisejících rizik, diagnostiky, léčby a prevence. Dále byly předány informace o sebekontrole důležitých parametrů v moči a krvi, úloze životního stylu (dieta, pohyb, stres, závislostní chování), varovných příznacích a řešení komplikací cukrovky. Z výsledků vyplývá, že u edukovaných pacientů došlo u 53 % k úpravě tělesné hmotnosti, u 66 % ke zlepšení hodnot lačné glykémie a u 55 % ke zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu. Ve skupině needukovaných pacientů byla zaznamenána normalizace tělesné hmotnosti u 35 %, u 25 % došlo ke zlepšení hodnot lačné glykémie a u 40 % ke zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu. Rozdíly mezi oběma soubory byly v případě úpravy tělesné hmotnosti a hodnot glykovaného hemoglobinu statisticky nevýznamné, u úpravy hodnot lačné glykémie statisticky velmi významné (p<0,01). Potvrdila se důležitost edukace diabetiků při preventivních kontrolách. Limity výzkumu představuje zejména malý rozsah souborů a komplikace způsobené koronavirovou pandemií.
|